úterý 19. srpna 2008

Tatry 2

Miluji hory. Je to skvělé, když vyjdete na vrchol a jste mrtví. Tatry jsou... moje srdeční záležitost. Miluji je. Cesta byla příjemná - sluníčko svítilo a vůbec bylo moc krásně.



Měli jsme povětšinou moc pěkné počasí - Sluníčko svítilo a všeobecně dobrá atmosféra provázely skoro celou dobu. Jedno se ale nemění - Tatry jsou nádherné. Co mě ale velmi, řekl bych zarazilo, byl způsob, kterým se Slováci k horám chovají. Když jsem procházel kolem skokanského můstku (byla to neděle 9.8), tak jej opravovali (udržovali, nebo prostě na něm pracovali), což by nebylo nic špatného. Byl jsem ovšem zaražen tím, že jim k tomu hrálo techno. A ne potichu. Pokud víte, jak to tam vypadá, tak od můstku k plesu je to asi 400 metrů, přes kopec a navíc reproduktory jsou směrovány kolmo na spojnici můstek-pleso. Přesto jsme na sebe museli křičet, když jsme šli vedle sebe, abychom se slyšeli.



Na starý a nepoužívaný můstkek, který je hned vedle opravovavaného nového, jsme se naštěstí dostali až po asi půl hodince hlasitého techna, kdy to naštěstí vypli.

Nepoužívaný lyžařský můstek

Tatry nám nabídly nádherné výhledy, jako například tento výhled z Koprovského štítu do Chalubinského vráte (co to vlastně znamená, se mě neptejte ;) )



Chalubinského vráte

Bohužel stále je na Tatrách patrný šrám, který jim způsobil vítr a stále je poznat, co se stalo. V nižších místech je stále časté, že procházíte polomem, ze kterého trčí tu a tam různé osamělé stromy, jako poslední svědci toho, co se stalo.




Němí svědci pohromy

Žádné komentáře: