Galerie sama a jednoduše

Možná jste již zaznamenali, že rád fotím. O kvalitě zde mluvit nechci a nebudu, ale baví mě to. Po celodenní procházce mám obvykle kolem 60 až 90 snímků, přičemž po prohlídce v počítači takové dvě třetiny jsou promazány (víc fotek stejného s trochu jinými parametry...). Na zpracování mi tak zbývá asi 20 až 30 fotek. Tato činnost bohužel automatizovat nikterak asi nejde.
Fotím do formátu RAW digitální zrcadlovkou Canon. Každou fotku musím upravit co se barev týče. Jakmile mám hotovo, čeká mě práce nejhorší: uveřejnění fotek na internet. Tedy čeká... čekala. Dlouho jsem hledal galerii, která by se mi libila, byla jednoduchá a přehledná, ovšem i po vizuální stránce co nejhezčí. Prvně jsem to řešil jednoduše: nijak. He, fotky jsem uveřejňoval v seznamu odkazovaných fotek na mých školních stránkách na physics.muni.cz. Když jsem si zřídil blog, uveřejňoval jsem fotky tady.

Ovšem jsem od přírody líný člověk, takže jsem chtěl ještě něco jednoduššího na používání. Nakonec jsem našel věc, která se jmenuje SimpleViewer. Vzal tamní engine a nad tím pomocí scriptu vytvořil celkem robustní nástroj pro vytvoření galerií. Tu nejnovější jsem zmínil tady.

Tedy, co je nutné udělat, abyste měli taky takovou pěknou galerii je, stáhnout si tento soubor, přidat mu příznak spustitelnosti a jako root jej nahrát do /usr/local/bin/. Je to možné udělat v terminále velice jednoduše:

wget http://physics.muni.cz/~petos/other/linux/gengal.sh
chmod +x gengal.sh
su -c "mv gengal.sh /usr/local/bin/gengal.sh"

Pro chod programu je třeba doinstalovat tyto balíčky imagemagic a wget, které na 99 % již v systému máte, a geeqie, které asi nemáte, ale je v mém repozitáři a nakonec jhead, který v mém repu není, ale je v oficiálních repozitářích Mandriva Linuxu.

Tyto tři příkazy stačí k nainstalovácí scriptu do počítače. Počítá se s tím, že při tvorbě galerie bude počítač připojen k internetu, neboť engine je uložen na mém serveru a stahován při generování galerie.

Nyní je třeba vybrat fotky, které máte v plánu uveřejnit na netu a nahrát do jednoho adresáře. Psal jsem to tak, že script běží pouze s jpg soubory, ale jednoduchá úprava povede k zobrazení i jpeg souborů či png. jpg používám pro jednoduchý a přehledný exif, který png nemá a nepovedlo se mi vyextrahovat z png 'exifu' cas pořízení fotografie, což jpg umi...

Tento adresář si otevřete v terminálu (ano, toto nemá GUI ;) ). Nyní stačí napsat

gengal.sh

Script si překontroluje přítomnost dvou souborů s enginem a případně si vyžádá jejich stažení z internetu. Oba soubory potvrdíte enterem, čímž je stáhnete. Jedná se o soubor galerie.js a galerie.swf. Právě tyto soubory obsahují engine, který všechno řídí. Aby gengal.sh fungoval, je třeba, aby se tyto soubory nacházely ve stejném adresáři, jako fotky. Chcete-li se tedy vyhnout kopírování souborů z internetu, stačí před spuštěním gengal.sh k fotkám přikopírovat odnekud z disku, popř. poupravit script tak, aby soubory kopíroval z místa na disku...

Po případném stažení souborů script vypíše jména souborů, které budou zahrnuty do galerie. Máte na výběr z několika možností:

Stisknete-li "a", jména se automaticky upraví dle vzoru: jmeno-adresare_cislo.jpg.
Stiskem klavesy "f" se script bude chovat tak, ze prejmenuje fotky podle vzoru: jmeno-adresare_puvodni-jmeno-fotky.jpg
Stisknete-li "g", spusti se geeqie a je mozne jmeno upravit rucne
Stisknete-li "k" nebo ^C, script se ukonci a je mozne upravit seznam fotografii
Stiskem libovolné jiné klávesy bude pokracovat generovani galerie dal

Nejčastěji tuto možnost budete ignorovat a ťuknete do enteru. Systém se snaží být ale aspoň trochu inteligentní a nabídne několik možností:

• Nic nedělat a stisknout enter nebo cokoli jiného: systém vezme jméno fotky takové, jaké je a bude pracovat s ním


• k nebo ^C (alias CTRL+C: Script se přeruší a skončí.


• g: stisknutím klávesy g spustíte geeqie (v mém repozitáři). Je možné opět upravit či přeprogramovat na jiné tlačítko či prohlížeč, popř. volbu zcela odstranit


• f: Přejmenuje fotky podle vzoru: adresar_fotka.jpg (tedy jmeno adresare spodni_podtrzitko a puvodni jmeno fotky.jpg )


• a: Funguje pouze tehdy, máte-li pojmenovávání fotek ve stylu fotoaparátů Canon: XYZ_1234.jpg; tedy cokoli_cisla.jpg. Podstatné je tam ono (pouze jedno!) spodní podtržítko a pak čísla.jpg Pokud nemáte tento systém pojmenovávání souborů z foťáku, tuto volbu nepoužívejte! V adresari hory přejmenuje fotku podle vzoru:
  
  IMG_1234.jpg > hory_1234.jpg

Posledním interaktivním prvkem je zde pojmenování galerie:


Galerie se bude jmenovat excalibur. Prejete-li si jine jmeno, napiste jej. V opacnem pripade stisknete enter


Nyní stačí napsat jméno galerie. Systém bere i češtinu popř. mezery. V případě, že se nacházíte v adresáři odpovídajícím jménem jménu galerie, stačí ťuknout na enter - je důležité, aby tam nebyla ani mezera - aby pole zůstalo opravdu prázdné!

Toto je poslední krok. Systém nyní vezme abecedně řazené snímky, naskládá je do galerie, upraví a z exif informací vytáhne vše potřebné a doskládá to galerie.

Nyní je možné již ve vašem oblíbeném textovém editoru (emacs, vim, kwrite, gedit, cokoliv) upravit soubor gallery.xml: V tagu je uveden popis, který se bude u fotky zobrazovat, defaultně tam jsou právě informace ISOekvivalent, Uzávěrka a Clona. Možné dopsat libovolné další informace :)


Všem přeji spokojené užívání, uvítám případné nápady či připomínky nejlépe v diskusi pod článkem, ale klidně i mailu či jabberu :)

Automatické doplňování změn do SPEC souborů

Vytvořil jsem krátký scriptík sménem changelog na automatické doplnění changelogu do SPEC souborů při tvorbě rpm-balíčků. Používá se na rozbalený SPEC soubor s následující syntaxí:

$ changelog
Vypíše základní nápovědu

$ changelog balicek.spec
Do SPEC souboru dodá příslušný záznam. Je třeba, aby existoval a byl správně nastaven ~/.rpmmacros.

Je to prvni ze scriptu vetsi sady pro automatizovany preklad ze SRPMS.

Script je ulozen tady. Stáhněte, přiřaďte spouštěcí práva a nahrejte do /usr/local/bin.

Rikard a Modrý zub

Tak. A je to. Dodělal jsem příklady (ne všechny, jen některé...) pro Rikarda do statistické fyziky. Přiznám se, že to byl fakt porod. Nebaví mě to, nebavilo mě to a nejspíše mě to ani nikdy bavit nebude. Bohužel, co se dá dělat. Život je pes...
Druhý úspěch - krom toho Rikarda - bylo, že se mi konečně povedlo rozběhat modrozuba s mobilem. Takže úspěch. Postup popíšu do mandrivácké wiki, až bude chvilka času. Teď pracuji na článku o zdrojích v Mandriva Linuxu. Hold se nenudím :)
Edit: Filip měl dneska super přednášku o pozorování Venuše, akorát mě rozčilovali Ti, co tam (Janap, že?) šustili se sáčkem plným něčeho dobrého. Možná mi ani tak nevadilo, že šustí, jako to, že nenabídli :) A pro ty, co pochybovali o modrém záblesku: http://apod.nasa.gov/apod/ap020109.html. Ale nechť napíše, kdo jej viděl naživo. Já neviděl ani zelený...

Hrátky s prsty

To, že mám nový počítač jsem již psal. Má spoustu zajímavých fičurek. Jednou z nich je i čtečka otisků prstů k ověření. Wau, rekl jsem si, to bych mohl rozchodit. Pod vlivem středeční přednášky o PAMu, tedy o linuxovém systému pro ověření, jsem si řekl, že to tam zkusim nějak dostat. A taky se nakonec povedlo. Takže jak na to? Prvně nainstalovat tyto balíčky:

* fprintd-pam
* libfprint0
* thinkfinger
* libthinkfinger0

Do /etc/pam.d/system-auth dopište na začátek silně vyznačený řádek (kurzivou jsou původní, aby bylo vidět):
#%PAM-1.0
auth sufficient pam_thinkfinger.so
auth required pam_env.so
auth sufficient pam_tcb.so shadow fork nullok prefix=$2a$ count=8
auth [default=done] pam_ccreds.so action=validate use_first_pass
auth [default=done] pam_ccreds.so action=store
auth [default=bad] pam_ccreds.so action=update
auth required pam_deny.so

Druhý krok je načtení modulu uinput příkazem

[root@Dolphin petos]# modprobe uinput

Uživatelé /roota nevyjímaje/ je třeba spustit ještě příkaz pam_fprint_enroll a třikrát přejet stejným prstem přes čtečku prstů.




Edit: Po čase jsem zjistil, že se změnil příkaz a pro sken prstů je místo pam_fprint_enroll použit fprintd-enroll...

Xfce 4.6

V pátek o půlnoci (chvilku po té naší) vyšlo oficiálně nové Xfce ve verzi 4.6. Používám jej od MandrivaLinuxu 2009, kdy MDV (de facto naproto) opustila KDE3 a začala na svých uživatelích testovat nedodělek jménem KDE4.1.
Vytvořil jsem, udržoval a nakonec uzavřel repozitář pro MandrivaLinux s KDE4.2, které bylo již opravdu použitelné, leč na můj vkus trochu moc náročné. Na svém hlavním počítači (Lenovo R61) bych to sice v pohodě 'utáhnul', ale Xfce se mi již natolik vžilo pod kůži, že se jej jen tak nevzdám :-) Rozhodně ne pro drobnost, jako je pěknější vykreslování lišty či pomalejší start systému.
Po zkušenostech s balením roztodivného software jsem se pustil i do Xfce 4.6. V průběhu pátečního odpoledne jsem měl hotovo a večer jsem uveřejnil svůj repozitář pro MDV 2009 s Xfce4.6. Od pátku na něm taky pracuji a jsem více než spokojen.
Veškeré nastavení (až na klávesovou zkratku pro přesun okna) se zachovalo a přeneslo, z čehož jsem moc nadšen.


Nahoře mám postupně z leva: poznámky, ikony všech spuštěných aplikací na všech plochách, pak dost místa, ovládání zvuku, monitory sítě a výkonu procesoru a teploty. Nakonec oznamovací oblast. Spodní lišta je jednodušší: Náhledy 5 ploch, na aktualni ploše spuštěné aplikace.

Nové Xfce4.6 je znatelně rychlejší. Další změny jsou v přepracování centra nastavení (xfce4-settings-manager).

V levo nahore: nastaveni na monitor, pocita i s vice monitory. V levo dole je Nastavení Xfce. V pravo v pozadí je nastavení pozadí plochy. A nakonec v pravo v popředí je nastavení písma v Xfce.

Je přepracováno centrum napájení (xfce4-powersave) schopný uspat notes pri nízké baterii, při provozu na baterku škrtit procesor, zatímco při provozu ze sítě jej pustí 'naplno'. Moc se mi líbí zvláště proto, že nový notes umí pracovat i tehdy, odpojím-li jej od sítě.


Nová je taky aplikace pro ovládání zvuku, nově přepracovaný okenní manager, schopný libovolné okno přepnout do full-screen, i když to sama aplikace nativne nepodporuje. Vše, týkající se nastavení Xfce se od této chvíle dá opravit z konzole, což se hodí mimo jiné i při pádu X.org serveru. Co dodat? Dořeším, jak z klávesnice šoupat s okny a je to naprosto dokonalé.

Přehrávač dle mého gusta

Mandriva přišla ve své podzimní verzi s KDE4 místo KDE3 jako defaultním prostředím. Můj názor na KDE4 byl a je takový, že možná to bude časem dobre prostředí. Ale nasadit KDE4.1 bylo chybou. Tak jako tak jsem nakonec zustal u Xfce4. Jedine, co mi chybelo, byl kvalitní hudební přehrávač. Měl jsem ale plno požadavků, které musel splnit:

• Nesmí to být WinAmp-like (XMMS, audacious). Nelíbí se mi jejich ovládání


• Musí to podporovat (a musí fungovat) last.fm


• Musí mít ergonomické ovládání


• Musí být ovladatelný multimediální klávesnicí


• Musí umět seekovat (posun o pár vteřin vpřed/vzad...)

Tohle všechno umí spousta přehrávačů, leč měl jsem ještě jednu podmínku a to, že nechci, aby bylo nutností tvořit nějakou knihovnu. Je mnoho různých přehrávačů a i mnoho jsem jich vyzkoušel a osahal. Žádný mi až do včerejšku nesedl tak, jako starý amarok. Až do včerejšku. Více-méně náhodou jsem narazil na program exaile.
Moc a moc doporucuji, aspon vyzkouset...

PDF magazín s výběrem článků o Linuxu a OpenOffice.org

Představujeme vám nový PDF magazín určený pro uživatele Linuxu a kancelářského balíku OpenOffice.org. E-zin jménem openMagazin přináší v jednom souboru ty nejlepší články, které vyšly v uplynulém měsíci na portálech LinuxEXPRES.cz a OpenOffice.cz.

PDF soubor je k dispozici zdarma, záměrem tohoto projektu je seskupit množství zajímavých informací a poskytnout je ve snadno čitelné formě nejširší veřejnosti. Proto je možné a vhodné soubor šířit, kopírovat, sdílet a posílat. Není povoleno jej měnit nebo komerčně využívat (prodávat). Na adrese redakce@openmagazin.cz očekáváme reakce čtenářů, nebojte se nám napsat.

Soubor je primárně vystaven na serveru LinuxEXPRES, kam odkazuje také portál OpenOffice.cz. Pomozte jeho šíření a odkažte ze svého blogu také - adresa je http://www.linuxexpres.cz/openmagazin

Těšíme se na vaše reakce a věříme, že se vám nový openMagazin bude líbit.

redakce openMagazin

Rozbalovač archivů

Přemýšlel jsem, jak si co nejvíce ulehčit práci s archivy. Je na milion různých archivátorů a stejný počet rozbalovačů. Rozhodl jsem se tedy, že než si pamatovat všechny příkazy na rozbalování (vím, že man man a RTFM ale tohle je můj blog:P )
Staci jej nahrat do /usr/local/bin, pridat prava ke spusteni a pak jen pri pokusu o rozbaleni staci napsat:
rozbal jmeno_souboru
popř.
rozbal soubor1 soubor2 soubor3
Není potřeba se tak starat, který rozbalovač rozbaluje rar, jaké má přepínače a jakou syntaxy příkaxu.

Vlastní script:

#!/bin/bash

for jmenoarchivu in $*
 do
  if [ -f "$jmenoarchivu" ] ; then 
      jmeno1=$(file -bi "$jmenoarchivu")
      case $jmeno1 in 
   "application/x-bzip2") tar -xvjf "$jmenoarchivu" ;; 
   "application/x-gzip") tar -xvzf "$jmenoarchivu" ;; 
   "application/x-rar")  unrar e "$jmenoarchivu" ;; 
   "application/rar")  unrar e "$jmenoarchivu" ;;
   "application/x-arj") unarj x "$jmenoarchivu"  ;; 
   "application/arj") unarj x "$jmenoarchivu"  ;;
   "application/x-ace") unace x "$jmenoarchivu" ;;
   "application/ace") unace x "$jmenoarchivu"  ;;
   "application/x-lha") lha e "$jmenoarchivu" ;;
    "application/lha") lha e "$jmenoarchivu"  ;; 
   "application/x-tar, POSIX (GNU)") tar -xvf "$jmenoarchivu"  ;; 
   "application/x-tar") tar -xvf "$jmenoarchivu" ;; 
   "application/x-zip") unzip "$jmenoarchivu" ;; 
   "application/zip") unzip "$jmenoarchivu" ;;
   *) echo "'$jmenoarchivu' nemuze byt rozbalen funkci rozbal" ;; 
      esac 
  else 
      echo "'$jmenoarchivu' neni mozne rozbalit programkem rozbal" 
  fi 
done

Script je ke stažení na tomto linku.

Hledání grafiky a repozitář

Zima je za dveřmi, venku se válí mlha a opar, ze kterého vznikají nádherné fotky. Všiml jsem si toho, vím o tom, ale... místo abych vyrazil a šel fotit si pro radost, řešil jsem několikatero problémů.
První byl ten, že nová Mandriva přestala podporovat KDE3.5 a přešla na KDE4. Je to neskutečný paskvil, ve kterém se nedá pracovat. Všechno je free, new a ultra-mega hezké, ale můj notebook již nějakou chvilku nepatří k těm, co oslní výkonem a já v tom potřebuji pracovat, nechci omalovánky, kde každé kliknutí je půl vteřiny čekání. Prošel a vyzkoušel jsem víc grafických prostředí, než jsem nakonec zůstal u XFce4. Pravda, staré KDE3, co jsem měl, se mi líbilo o hodně více, co se grafického vzhledu týče, ale nevadí, nakonec jsem si zvykl.
Horší je to s náhradami za aplikace, které byly integrovány v KDE3. Nejpodstatnější je hudební přehrávač. Filozofii Amaroku se nejvíce blíží listen, ale ten bohužel je tak rozsáhlý a má mnoho funkcí a možností, ale neumí ty nejzákladnější věci, jako posouvání v čase (o 10 vteřin třeba, jak to umí všechny ostatní přehrávače). Zkoušel jsem MPD, XMMS a i další, ale starý amarok zatím nebyl překonán. Stejně tak IM kecálek Kopete jsem nahradil za gajim, který umí (konečně) posílat soubory (některým), ale umí jen jabber a nepřišel jsem, jak nastavit klávesobou zktratku tak, aby mi ukázal/skryl seznam kontaktů. ICQ oželím, ale já raději klávesnici než myš...
Dále mi přestalo hrát video (po instalaci nového jádra a i při zavedení jádra starého). Objevil jsem, že za to může ovladač grafické karty. V mplayeru se to řešilo pomocí vo=x11, horší byly jiné přehrávače... fajn, jiné nepoužívám, ale stejně mě čílí, když mi něco nejede na 100%. Tak jsem pohledal a objevil, že intel vydal nový ovladač, jen nebyl ubalený, bylo třeba jej přeložit. Pustil jsem se do toho a ouha, bylo třeba ještě nějaké nové knihovny. Pustil jsem se do toho a po hodince jsem měl hotovo. Když jsem si tak procházel naše forum na mandrive (http://forum.mandrivalinux.cz), tak jsem s hrůzou zjistil, kolik lidí má stejný problém. vo=x11 je hezký, ale nová verze ovladače je ještě hezčí. Začetl jsem se do hutné knížky http://www.redhat.com/docs/books/max-rpm/max-rpm-html/ - Maximum RPM, která má asi milion stránek, ale je tam fakt všechno. Já všechno nečetl, jen vybrané (mnou) kapitoly tak, abych nakonec metodou pokus-omyl sestavil balíček, který funguje, dá se nainstalovat a nezhroutí systém. Celkem mě to začalo bavit, proto jsem udělal ještě několik balíčků. A co teda s tím? Tak jsem si na monoceru (http://physics.muni.cz) malý soukromý repozitář (http://physics.muni.cz/~petos/mandriva). No a po velkém boji se v něm objevila knihovna libcfitsio, která přeložená vývojáři mandrivy nevím proč blbne a konečně: munipack. Všechno se snažím držet aktuální na nejnovější verzi, sám všechny programy používám a všechny mi fungují...
Jinak absolutně nestíhám školu, přátele, práci... nic. Ale stejně se mám dobře!
Caf!

Skvoš, BCM43xx, Čaj a to všechno v patek

Nedávno jsem v televizi viděl děsný 'dokument' o zábavě v pátek. Parta sotva-středoškoláků šla v pátek uvolnit stres, coz je v dnešní době velice oblíbené - myslím uvolňování stresu. Nevím, co mají tito lidé za stres, ale nechť. Já mám pátky rád. Asi jako každý. Tento byl navíc pro mě velice podařený. Odevzdal jsem dvě úlohy do teoretické mechaniky (viz. příslušná stránka na monoceru).

Ale hlavně jsem po asi dvou letech zkusil rozchodit integrovanou wifi, co mám v počítači. Firma BroadCom, co vyrábí řídící chip, neuvolnila ovladač, proto se vše zkouší přes reversibilní inženýrství. Po dlouhé době byly ovladače zařazeny i do kernelu, přesto ovšem wifi pořádně nefungovalo. Moc mě to ovšem netrápilo, protože jsem měl externí kartu s ovladači od RaLink, které byly OK. Až do posledního jádra (zkoušeno Ubuntu, Mandriva, Fedora9, takže nejspíše problém přímo ve vanila-kernel) vše běželo dobře; nyní ale zlobí. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím rozběhat vestavěnou bcm43. Přes ndiswrapper se tomu moc nechtělo ale našel jsem příjemnou utilitku jménem bcm43xx-fwcutter. Po předhození INF a SYS souborů vyextrahoval firmware ( celkem 11 *.fw souborů). Po překopírování do /lib/firmware a opětovném nahození celé wifi funguje a zatím jsem nenarazil na problém. Uvidím časem.

Fotoscript

Také máte digitální foťák a hromady fotek v počítači? Rádi byste těm fotkám dali řád, aby se nejmenovaly DSN_12345.JPG či P123456.JPG, ale aby jméno bylo odvozeno od chvíle, kdy byla fotka pořízena? Sám jsem tento problém řešil a nenašel jsem žádný vhodný program, který by byl plně uspokojoval mé potřeby. Chtěl jsem, aby se to jmenovalo podle vzoru:

Rok.Mesic.Den-Hodina.Minuta.Vterina - Jméno akce.jpg

třeba tedy:

2008.09.13-19.30.00 - Brno.jpg

Jak jsem napsal, žádný mi pořádně nevyhovoval, proto jsem napsal (za pomoci Filipa) script vlastní. Na začátku se zeptá script na jméno akce. Z EXIFu fotky vytáhne potřebná data (datum a cas) a vše poskládá do jména. Před vlastním přejmenováním testuje, jestli již neexistuje fotka se stejným jménem (při focení sekvencí se může stát, že v jedné vteřině se vyfotí az 3 fotky). Pokud najde takový soubor, přiřadí za vterinu -1 nebo -2, čímž se zamezí přejmenování fotek dřivějších. Neukazují se žádné informace o postupu, tedy kolik procent již je hotových, protožecelý script je velice rychlý.

Fotoscript je ke stažení z monocera, tedy odtud. Soubor fotoscript.sh jako root nakopírujte do /usr/local/bin a dejte mu práva ke spuštění ( příkazem chmod +x fotoscript.sh ). V případě problémů pište do diskuze nebo mě kontaktujte na jabber.

Script je možno volně šířit, měnit či upravovat.

Další úspěch Linuxu

Dneska jsem potřeboval převést nějaké peníze z účtu na účet a já mám Komerční banku, jejíž internetové bankovnictví do nedávna striktně odmítalo pracovat s jiným prohlížečem, než je IE. Až do nedávna, protože dneska jsem se dostal do systému z Firefoxe a to ještě v Mandriva Linuxu! No, je vidět, že i tak příšerní lidé, jako jsou bankéři, občas jsou s to uvažovat otevřeně - třikrát sláva...

Jen doufám, že to není chyba, kvůli které bych přišel o zbytek peněz, které mám na účtu...